Brandýs připomene osud Viléma Soka-Siegera a oběti komunistických politických poprav

Ilustrační foto
Autor: Ústav pro studium totali...

Problematika politických poprav v Československu v období vlády KSČ dlouhodobě přitahuje pozornost odborné i laické veřejnosti. Unikátní kolektivní monografie Popravení z politických důvodů v komunistickém Československu, na které více než 15 let pracoval tým historiků a archivářů pod vedením Petra Malloty, mapuje všechny dosud známé tragické kauzy.

Publikace o rozsahu 3 600 stran obsahuje více než 2 500 archivních dokumentů a fotografií a představuje nejucelenější souhrn životních příběhů těchto lidí. V sále Městského úřadu v ulici Ivana Olbrachta 59 se 14. května 2026 od 17:30 uskuteční ojedinělá prezentace věnovaná tragickému osudu československého důstojníka Viléma Soka-Siegera. Setkání s historikem Petrem Mallotou totiž představuje unikátní příležitost dozvědět se více o životě muže, který se postavil komunistickému režimu aktivně na odpor jako člen odbojové organizace Praha-Žatec. Ta na jaro 1949 plánovala protikomunistické povstání.

BRUTALITA TOTALITNÍHO REŽIMU

Politické popravy v Československu představují jednu z nejbrutálnějších forem teroru. Nejen že vedly k přímé fyzické likvidaci politických odpůrců, ale sloužily i k zastrašování společnosti, mobilizaci příznivců režimu a ideologické indoktrinaci. „Kolektivní monografie Ústavu pro studium totalitních režimů a Nakladatelství Academia, na níž po více než 15 let pracoval tým třiceti historiků a archivářů, mapuje formou životopisných studií všechny dosud známé tragické kauzy popravených z politických důvodů. Publikace obsahuje více než 2 500 archivních dokumentů a fotografií a je nejucelenějším souhrnem těchto osudů,“ vysvětluje historik Petr Mallota, hlavní editor publikace a Rozsáhlá publikace ukazuje nejen fakta o jednotlivých popravených, ale také širší kontext politických procesů, fungování režimní justice a dopad těchto činů na společnost. Cílem je připomenout lidem, že tyto tragédie se dotýkaly skutečných životů a že je nezbytné si je pamatovat.

„Pro Ústav pro studium totalitních režimů je zásadní, aby výsledky historického výzkumu nezůstávaly pouze v akademickém prostředí, ale dostávaly se i do regionů, kde se tragické příběhy odehrávaly. Právě v místech, jako je Brandýs nad Labem, získává historická paměť konkrétní rozměr a stává se součástí identity místních komunit. Spolupráce s regionálními institucemi, městy a kulturními centry nám umožňuje přibližovat dějiny lidem přímo tam, kde mají své kořeny. Připomínání osudů obětí komunistického režimu tak není jen otázkou minulosti, ale i důležitým prvkem současné občanské odpovědnosti,“ uvádí ředitel ÚSTR Ladislav Kudrna.

ŽIVOTNÍ PŘÍBĚH PPLK. VILÉMA SOKA-SIEGERA

Vilém Sok-Sieger (1902–1949) působil jako důstojník československé armády a byl aktivním účastníkem protinacistického odboje. Sloužil mimo jiné u dělostřeleckého pluku 51 v Brandýse nad Labem, čímž se jeho příběh pevně pojí s historií města. Po válce dosáhl hodnosti podplukovníka automobilní služby. Po únoru 1948 se zapojil do protikomunistického odboje, byl však zatčen, obviněn z velezrady a vyzvědačství a v politickém procesu odsouzen k nejvyššímu trestu. Dne 18. července 1949 byl popraven v pankrácké věznici v Praze. Plné rehabilitace se dočkal až po roce 1989.

„Osud Viléma Soka-Siegera je mementem doby, kdy spravedlnost byla nahrazena ideologií a právo se stalo nástrojem perzekuce. Právě v místech, jako je Brandýs nad Labem, kde působil a sloužil republice, má připomínání jeho příběhu mimořádný význam. Jako společnost máme povinnost tyto osudy uchovávat v paměti a předávat je dalším generacím. Jen tak můžeme posilovat úctu k demokracii a bránit se návratu totalitních praktik,“ konstatuje senátorka Jarmila Smotlachová.

Na tato slova navazuje i Ústav pro studium totalitních režimů, který dlouhodobě usiluje o systematické připomínání obětí komunistického režimu a o zpřístupňování jejich příběhů veřejnosti prostřednictvím výzkumu, publikací i regionálních akcí.

„Příběh pplk. Viléma Soka-Siegera je svědectvím doby, kdy byli stateční a demokraticky smýšlející lidé systematicky likvidováni komunistickým režimem. Připomínat tyto osudy je zásadní nejen pro pochopení našich moderních dějin, ale i pro udržení historické paměti a obranu demokratických hodnot,“ konstatuje Kamil Nedvědický, 1. náměstek ředitele ÚSTR.

Prezentace v Brandýse nad Labem zároveň připomíná, že historická paměť není abstraktní, ale pevně spjatá s konkrétními místy a lidmi. Právě návrat příběhu Viléma Soka-Siegera do prostředí, kde působil, dává této události mimořádnou autenticitu a podtrhuje význam regionální spolupráce při uchovávání a předávání moderních dějin.

MRAZIVÁ STATISTIKA POLITICKÝCH POPRAV

Největší počet rozsudků smrti po únoru 1948 byl vykonán za prezidenta Klementa Gottwalda – 180 osob (77,6 % z celkového počtu). Za prezidenta Antonína Zápotockého bylo popraveno 46 osob (19,8 %), za Antonína Novotného 6 osob (2,6 %). První exekuce proběhla v únoru 1949 (Slavoj Šádek), poslední v listopadu 1960 (Vladivoj Tomek). Nejmladší obětí se stal Jaroslav Kysela, kterému bylo při popravě pouhých 18 let.

STRUKTURA PUBLIKACE A OCENĚNÍ

Publikace je čtyřsvazková: první tři svazky obsahují 232 životopisných studií popravených, úvodní studii k tématu, kopie dobových dokumentů a fotografií. Čtvrtý svazek se věnuje 34 kontroverzním případům, které leží na hranici mezi politickými a kriminálními delikty.

V červnu 2025 kniha získala hlavní Cenu Miroslava Ivanova, prestižní ocenění udělované za mimořádné počiny v oblasti literatury faktu a historického bádání.

Prezentace v Brandýse nad Labem symbolicky vrací příběh pplk. Viléma Soka-Siegera do místa jeho vojenské služby a připomíná historické vazby mezi městem a československou armádou.