V okolí Čelákovic chodíme kolem řady bývalých skládek odpadů

Ilustrační foto
Autor: stock.xchng

V loňském listopadovém televizním pořadu pojednávajícím o velkých skládkách odpadů jsem vyslechl, že na území České republiky je nyní 4 300 skládek komunálních odpadů a z toho ve Středočeském kraji více než 800. Řeč byla také o tom, že mnoho již uzavřených skládek se podobá tikajícím časovaným bombám. Konkrétně že obsahují také nebezpečné odpady a že z nich uniká mnohdy voda znečišťující okolní půdu a spodní vodu.

To jsou všechno dávno známá rizika, o nichž lidé, kterým záleží na životním prostředí nebo se starají o jeho ochranu, vědí, ale mnoho dalších v dnešní vypjaté době tíží jiné starosti. Po zhlédnutí pořadu mě napadlo zavzpomínat, kolik větších skládek odpadů bylo v našem městě a nejbližším okolí v minulosti, kam až moje paměť sahá, včetně dětských let. Slovy odvysílaného pořadu řečeno, kde nám může cosi tikat. Oblíbenými místy zdejších skládek bývaly prohlubně po těžbě materiálů nebo surovin pro stavění. Takových míst zavezených odpadem (dle odborné terminologie netříděným tuhým komunálním, případně průmyslovým) jsem si v dnešním katastru města vybavil minimálně sedm.

Vytěžený opukový lom na jižní straně ulice Václava Kálika, bývalý opukový lom přibližně uprostřed jižní strany Husovy ulice a někdejší ložisko opuky při severní straně silnice do Mochova u terénního zlomu nazývaného Bílý vrch. Následovala vytěžená hliniště Líma- novy cihelny v Zálužské ulici a Ferlesovy cihelny v lokalitě nynější cvičné střelnice. Jako skládka odpadů posloužila také bývalá pískovna ve východní části ulice U Podjezdu v místě nynějšího terénního zářezu silnice za železničním podjezdem.

Velikou skládkou, do které se svážel odpad z Čelákovic a širokého okolí, býval v 70. až 80. letech 20. století vytěžený pískovcový lom nazývaný Michálkova skála (název podle bývalého majitele Františka Michálka) vpravo při silnici z Nehvizd do Mochova. Toto místo leží v jihovýchodním výběžku katastru a připomíná ho už jen malý lesík uprostřed pole.

Skládky vznikaly také na rostlém terénu nebo na dně či březích bývalého labského řečiště. Takových pamatuji čtveřici. Někdejší labský břeh podél ulice Na Nábřeží směrem k nynějším tenisovým kurtům a hřištím pro plážový volejbal, slepé rameno Labe podél severní strany ulice Ostrov, prostor svažující se pozvolna k Labi severně od továrny Kovohutě a skládku z 90. let 20. století nad přerostlým prutníkem v Nedaninách. Všechny jmenované byly postupně zrekultivovány, na některých stojí různé objekty, pod jinými mohou být zdroje vody. K těmto oficiálním, nebo trpěným (?) skládkám patříval měnící se počet menších, tak zvaných černých skládek, které vznikaly často na nejneuvěřitelnějších místech a město s nimi vždy více či méně úspěšně bojovalo.

Článek byl převzat se souhlasem Zpravodaje města Čelákovic. Titulek je redakční. Fotografie je ilustrační.